AirsoftGuns s.r.o.
KWA Beretta M92F Elite
07. 07. 2003Plynové Beretty jsou bezpochyby jedny z nejrozšířenějších a nejoblíbenějších plynovek. Pohled na ně lahodil mému oku a mé uši se rozplývaly nad krásou zvuku jejich výstřelů. Neodolal jsem tedy a rozhodl se pořídit si jednu také...
Při výběru jsem měl dvě priority. Především mi vadilo, že je Beretta tak rozšířená. Já mám rád originální zbraně, které se hned tak někde nevidí. Rozhodl jsem se proto pořídit si jednu z „odrůd“ – Beretta Elite. Další limitující faktor byla cena. Nechtělo se mi dávat za pistoli „majlant“ jako je tomu např. v případě Marui, protože jsem věděl, že to s přesností u plynových pistolí není kdoví jaké. Rozhodoval jsem se mezi sTTi a KSC (KWA). O sTTi jsem nevěděl prakticky nic a KSC každý chválil. I když osobní zkušenosti s KSC byly velice vzácné, přesto jsem se rozhodl pro tuto firmu.
Zbraň přišla s nepříjemně červenou hlavní, kterou jsou pravděpodobně „vybaveny“ všechny pistole KWA. KSC, zdá se, červenými hlavněmi nedisponují. Určitě vás napadá otázka jaký je rozdíl mezi KSC a KWA. Prakticky by neměl být žádný, ale jak to přesně je sám nevím. Zbraně od obou značek jsou parametricky totožné, liší se jen barvou hlavně a tím, že KSC má na zbrani více reálných nápisů. Z Anareuse mě došla KWA s červenou hlavní.
Když jsem pistoli vyndal z krabice a pěkně si ji pochoval, velice jsem ocenil její uspokojující hmotnost (přes 800 gramů) . Na boční straně byl pěkný nápis „Elite, special operations“. Ano, byl. Už se mi téměř smazal, moc toho nevydržel. Po estetické stránce jsem neměl téměř co vytknout – dokonalá. Velice se mi líbí zvuk, který vydává při manuálním natažení závěru. Nicméně jsem byl zvědavý hlavně na její střelecké výkony. Zbraň se při střelbě chová poměrně realisticky (BlowBack se rychle vrací a po poslední kuličce zůstane v zadní poloze) a po velice jednoduchém nastavení hopu jsem vzal munici Marui 0,25g a provedl prvních pár zjištění – ano, zbraň střílí pěkně daleko, ale také značně nepřesně. Její efektivní účinek je tak na 15 metrů, dál už netrefíte ani vrata od chlíva a nepomůže vám ani že vystřílíte půl zásobníku. Prostě zapomeňte, že vám plynová pistole bude dělat primární zbraň někde v lesích. Naopak při CQB je to opravdu mocný spojenec a není od věci mít nějakou tu plynovku připravenou za pasem. Je naprosto ideální na přestřelky v budovách, za rohy, popř. na nějaké to krytí. Její zvuk totiž velice silně působí na soupeřovu psychiku a málo kdo se odváží vykouknout když poblíž slyší hlasitý praskot blowbacku.
Takže tedy kromě seřizovatelného hopu jsem se ničeho oslnivého nedočkal. Zato nepříjemnosti se docela hromadily. V první řadě jsem ji v kombinovaném terénu (budova a les) používal jako primární zbraň a musel jsem tedy sebou nosit munici a plyn. Ten sice vydrží cca na dva zásobníky (okolo 50 výstřelů), ale nevěřili byste jak rychle je to pryč. Hlavní problém je, že plynová láhev je značně neskladná. Nosil jsem ji v brašničce na plynovou masku a tam se mi podařilo vyhrkat plnící ventilek, takže při plnění šla polovina plynu pánu bohu do oken. Plnění střelivem také není moc vyřešené, stejně jako celý zásobník. Plnit můžete buď pomocí ládovací tyčinky (podobně jako nábojnice do brokovnic nebo zásobníky do AEG), což se uprostřed přestřelky ukázalo jako nemožné, nebo ládovat po jedné kuličce. Navíc se nikde nedozvíte kolik výstřelů vám ještě zbývá. Nakonec mě zklamal i seřizovatelný Hop-Up, protože se mi ho nepodařilo seřídit na munici Marui 0,20g. I v krajní hodnotě toto střelivo lítalo cca 1,0 - 1,5 metru nad cíl.
Další nepříjemné zjištění bylo, když u zbraně začal zlobit BlowBack. Bylo to asi po třech celodenních akcích. Tehdy jsem zjistil, že se o zbraň musím také starat a to vůbec ne málo. Je potřeba ji řádně čistit a celou ji promazávat silikonem a přitom dávat pozor aby se nepromazal Hop-Up. Takovéto ošetření je nutné provést minimálně jednou za dvě akce, nejlépe po každé akci, nebo je váš miláček schopný zradit uprostřed hry.
Ránou pod pás však bylo, když se mi zbraň rozbila – přestal se vracet kohoutek. Po důkladném prostudování vnitřností jsem s úžasem zjistil, že celý mechanizmus vracení kohoutku závisí na dvou jakýchsi pérkách – tenkých drátcích. Jeden tento drátek se jednoduše přetrhl a bylo vymalováno. Po nahlédnutí do konkurenčních zbraní stejného typu (sTTi a Marui) se mi naskytl pohled na propracovanější a určitě bytelnější mechanismus zajišťující vracení kohoutku.
Je pravda, že KSC má velice lákavé ceny (v tomto případě 4200,- Kč), ale jak to vypadá, tak je to na úkor kvality. Jeden kamarád si koupil M92 bez blowbacku a po pár výstřelech měl stejný problém s kohoutkem. Zbraň mu vyměnili za novou a nedohrál ani jednu akci a opět se dostavil stejný problém. V případě KSC Glocků to zatím vypadá, že ty drží (až na nějaké drobné úniky plynu, které se zdály být vyřešené po promazání ventilku silikonem) a ještě tu máme nedávno koupenou „normální“ Berettu M92, tak jsem opravdu zvědav, jak dlouho vydrží.
Ale KSC nejsou jediné plynovky, kde se vyskytují problémy. Jiný známý má Berettu od sTTi a tam měl zase problém s nějakým šroubkem, který se neustále vyšroubovával a zasahoval do blowbacku. Co si zatím kluci nestěžovali, tak to byly plynovky Marui Beretta a Maruzen P99. Ale střelecky jsou na tom všechny stejně – každá kulička letí jinam a na 15 metrů už je docela o štěstí někoho trefit.
Plynovky jsou velice choulostivé zbraně a je potřeba o ně pečovat nejen promazáváním a čištěním, ale také vybráním správného plynu. To může být často docela problém, protože už jen pokles teploty je dost choulostivá záležitost. Tyto zkušenosti mě od plynovek dokonale odradily a myslím, že si raději jako záložní zbraň koupím levnější manuální pistoli a ušetřím si tyto problémy. Pokud vy jste se nenechali odradit, tak bych pro vás měl jednu radu – nešetřete! Jediné plynovky, které byly zatím bez problémů jsou dražší zbraně od výrobců Marui a Maruzen.
Andrew
Komentáře
Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé. Přihlásit se
03.02.2009 ???????