Upgrade do AEG

Tento článek vznikl nejen jako reakce na stále častější dotazy našich zákazníků, ale také z důvodu vymícení určitých fám, které v českém airsoftu panují. Znáte to – jeden si někde něco přečte, a aniž by se zamyslel, zda to je možné či nikoliv, tak tuto informaci pustí dál. Stokrát opakovaná nepravda se nakonec stane pravdou.

Úvodem bychom chtěli ještě upozornit, že si rozhodně neděláme patent na rozum a všechny informace, které Vám níže poskytneme, vychází nejen z našich znalostí, ale i ze zkušeností našich přátel a zahraničních kolegů.

Možností, variant a konfigurací na vylepšení zbraně je opravdu velké množství. V první řadě se musíte rozhodnout, zda budete volit levnější ekonomickou variantu, kde se mění menší množství jen nezbytně nutných dílů, nebo variantu komplexnější a dražší. Dosažený finální výkon u obou variant může být obdobný, ale ponechané základní díly u levných variant - nebo nově instalované levnější díly horší kvality - budou zákonitě podléhat většímu opotřebení. To má pak za následek častější rozdělávání zbraně a některé díly budete muset stejně dříve nebo později opět vyměnit – zkrátka optimálním upgradem se rozumí zvýšení výkonu při zachování rozumné životnosti dílů.

Optimální variantou je komplexní upgrade s vhodnými díly pro danou úroveň pružiny. Určitě jde o větší jednorázovou investici hlavně za použití kvalitních dílů, ale z dlouhodobého hlediska se jistě vyplatí. Zbraň tak docílí dobrého výkonu a odpovídající životnosti vnitřních dílů, které jsou vzájemně přizpůsobené.

Poslední dobou je čím dál častější požadavek i na tzv. postupný upgrade, kdy se při každém rozdělání zbraně (např. při servisní údržbě) vymění alespoň nějaké nejslabší díly, a tak se následně navyšuje životnost vnitřního mechanismu a případně i výkon zbraně. Celý proces je určitě zdlouhavější, ale pro zbraň vhodnější, než první zmiňovaná varianta (výkon na úkor životnosti).

V následujících odstavcích si přiblížíme, o čem ten upgrade AEG vlastně je...

V podstatě jde o hlavní výkonový díl, který se největší mírou podílí na výkonu/energii airsoft zbraně. Jejich značení se liší dle konkrétních výrobců a určení, ale názvy nejčastěji začínají písmenky M a SP. Obecně by mělo platit, že číslo za písmenem značí teoretickou úsťovou rychlost v m/s. Např. s pružinou M120 (samozřejmě - u správně sesazené zbraně) by se mělo docílit úsťové rychlosti cca 120 m/s. Někdy bývají tuhosti pružin uvedené v procentech – číslovka v tomto případě znamená o kolik procent je pružina silnější, než pružina základní. Obecně asi můžeme konstatovat, že značení procenty je značně nepřehledné a komplikované.

Důležitý, ale mnohdy opomíjený faktor je tzv. reálná tuhost pružiny. Jelikož neexistuje žádná norma ani obecně dodržovaný zvyk, tak u většiny výrobců pružin je možné naměřit reálnou tuhost o jeden až dva řády vyšší, než je uvedený údaj na obale výrobku. To může logicky vést k problémům po složení zbraně, kdy konfigurace je dimenzovaná na určité zatížení, ale realita je úplně jinde a tak dochází k většímu a nepředpokládanému náporu na díly, respektive k jejich vyššímu opotřebovávání.

V našem servisu vždy a každou instalovanou pružinu měříme na její reálnou tuhost. Vycházíme ze škály tuhostí pružin značky Systema, které byly na trhu první a tím pádem, dle našeho názoru, určily alespoň nějaký standard. Tyto pružiny dosahovaly realistických výkonů a značení na obalech odpovídalo smyslu M120 = 120 m/s, M150 = 150 m/s atd. Nemá absolutně smysl přistupovat na hru typu: „Mám ve zbrani jen M120, ale výkon je 145 m/s! To jsem ale borec.“

Určitě se od někoho doslechnete, že některé značky pružin jsou lepší než jiné a zbraně s nimi dosahují většího výkonu. Je to opět nesmysl, protože vždy je to o porovnání průměru drátu, materiálů, způsobu vinutí a počtu závitů. Nic víc se na pružině jednoduše vykouzlit nedá, a proto je pro nás při upgrade důležitější reálná tuhost pružiny více, než udávaný parametr od výrobce. Mějte také na paměti, že každá pružina se dříve nebo později „omačká“ a ustálí na nižší úrovni (platí více u silnějších typů). Také platí, že nemá smysl kupovat drahé pružiny. Lepší je jednou za rok nebo dva pružinu vyměnit za novou, která nebude „unavená“, nežli utrácet peníze za nesmyslně drahé produkty.

Další důležitou součástí airsoft zbraní, která určuje výkon a jeho stabilitu, je vzduchotechnika. Tato se skládá z trysky, hlavy válce, válce a hlavy pístu. Pokud je špatně funkční či neutěsněná, nepomůže Vám k dobrému výkonu ani sebesilnější pružina.

Dále chceme zdůraznit, že není nejvhodnější, obzvláště u vzduchotechniky, kombinovat větší množství značek a výrobců. Jde totiž hlavně o vzájemnou nekompatibilitu, a proto se nám osvědčila cenově přijatelná varianta velké nabídky komponentů od značky SHS, se kterými lze dosáhnout skvělých výsledků za velice dobrou cenu.

Samostatnou kategorií jsou BU (Bore Up) sety, které se vyznačují o něco větším objemem a jinými rozměry všech ostatních dílů (proto nelze kombinovat s běžnými typy). Díky preciznosti a danému technickému řešení jde z těchto vzduchotechnik nejčastěji dostat největší nárůsty výkonu nad reálnou tuhost pružiny. Svojí špičkovou kvalitou jsou proslulé hlavně NBU sety od japonské firmy Systema.

Některé díly vzduchotechniky jako např. trysky jsou většinou specifické svojí délkou či tvarem pro konkrétní typovou řadu zbraní. Při konkrétním upgrade je naprosto běžné trysku různě upravovat či zkracovat na potřebnou délku, která mnohdy nesouhlasí s dodaným rozměrem od výrobce dílu. Z tohoto důvodu nejsou vhodné trysky s dvojitým O-kroužkem – je složité je upravovat, často se rozpadají.

Hlavy válce se liší tvarem, polohou či délkou výfuku a nejčastěji se značí dle typu mechaboxu či zbraně, pro kterou je díl určen. Základní hlavy jsou většinou plastové s kovovým výfukem, upgrade varianty pak hliníkové či nerezové s různým počtem těsnících O-kroužků na obvodu. Dalším důležitým aspektem je i řešení dopadové gumy, která může byt nejčastěji rovná nebo pak tichá ve tvaru kužele. Rozhodně nedoporučujeme používat hlavy, které mají na dopadové straně jen jednoduchý O-kroužek. Tento se brzy pod údery hlavy pístu rozpadne a údery kovu na kov nebudou přinášet nic pěkného.

Válce jsou pro většinu AEG zbraní stejně dlouhé (ano, jsou výjimky – SR25, PSG1, L85 apod.) a liší se pouze v objemu vzduchu, který je ovlivněn případným otvorem ve válci. Vhodnost válce je závislá na délce vnitřní hlavně a případně na síle použité pružiny - na extra silné pružiny se používají válce s vyšším objemem respektive válce bez otvorů. Jako i u jiných dílů, tak i zde nalezneme hlavní dělení dle materiálů na hliníkové s eloxovanou úpravou, válce mosazné, pochromované, poniklované či kompletně z nerezové ocele. Další vlastností může být i vnější úprava stěn válce. Základní válce jsou hladké, ty lepší jsou již žebrované nebo podélně drážkované a to hlavně kvůli lepšímu odvodu tepla.

Nejvíce univerzální využití má asi hlava pístu. Dá se říci, že v každé AEG je možné použít stejný typ, samozřejmě s ohledem na dopadovou plochu u hlavy válce. Hlavy pístu se vyrábějí s jedním nebo více těsnícími O-kroužky. Použitým materiálem upgrade hlavy je nejčastěji kov (hliník), ale dělají se i lehčí typy plastových hlav, které jsou vhodné na slabší pružiny. Každá lepší hlava pístu by měla být osazena axiálním ložiskem, pro bezproblémové otáčení pružiny v pístu.

Slouží jako díl, který fixuje a vede pružinu na správném místě v mechaboxu. Úplně ten nejzákladnější typ je celoplastový, pak je často rozšířený plastový se slitinovou základnou nebo pevnější celoocelový. Některé typy jsou osazené axiálním ložiskem a ty nejlepší, jako rotační od značky SHS, nabízejí i ocelové rotující tělo.

Trn je vhodné měnit v závislosti na použité tuhosti pružiny, či na požadavku životnosti. Vlivem stlačování a kroucení pružiny dochází k přenosu vzniklých sil na trn, a pokud je tento plastový, tak může jednoduše prasknout a vychýlit se. Pokud vodič pružiny i hlava pístu neobsahují axiální ložiska, tak může často docházet k prasknutí pružiny vlivem překrucování.

V dnešní době, se při upgrade již prakticky nepoužívá celoplastový ani celohliníkový píst, jako tomu bylo třeba v minulosti. Na trhu je již několik let ideální řešení - tím je klasický modrý píst od firmy SHS, který kombinuje lehké polymerové tělo, kompletně ocelový ozubený hřeben a skvělou cenu.

Vyrábějí se i písty s polovičním hřebenem, které se však podle nás již staly přežitkem. Nevýhodou je záběr menší plochou zubů a menší mechanická odolnost z důvodu konstrukce. V současné době je na trhu k dispozici mnoho výkonných motorů a akumulátorů, takže lze i za použití běžného pístu s plným ozubením a standardních převodů kol fungovat i na nejsilnějších pružinách dlouhodobě a bez problémů.

Dále nemá smysl používat písty, které mají kovových zubů jen několik a zbytek zubů je plast – to se už také nevyplácí.

Drtivá většina zbraní v základu má obvod spínaný pomocí běžných spoušťových kontaktů či mikrospínače. Při každém stisknutí spouště na kontaktech přeskakuje elektrický oblouk. Ten postupně opaluje dotykové plochy kontaktů a ty se časem stanou nevodivými (zbraň je nečinná). Toto řešení není úplně ideální, a proto doporučujeme dodatečně instalovat elektronické spínání pomocí MOS FET spínacích sad. Toto řešení Vám zaručí, že již nikdy nebudete řešit problémy s poškozenými nebo nevodivými kontakty zbraně – to platí o zbraních se základní pružinou a o těch stavěných na pružiny extrémní dvojnásob. MOS FET spínání dále lehce zvyšuje kadenci střelby, zkracuje prodlevu po stisku spouště a šetří spotřebu akumulátoru.

Elektronických spínacích sad najdete na trhu obrovské množství. Některé z nich mají i integrovaná různá rozšíření jako např. regulaci otáček motoru, brzdu motoru, programovatelné režimy (semi, burst, auto), hlídání podpětí baterie apod. Je však na uvážení každého, zda se vyplatí investovat někdy nemalé částky za prvky, které třeba i nevyužijete. Asi největším průkopníkem v této kategorii je ASCU (Airsoft Smart Control Unit) od firmy Airsoft Systems. Tato moderní elektronika samozřejmě umožňuje programování střeleckých módů, chrání akumulátor proti nadměrnému podbití, ale třeba také zajistí realistický chod spouště, detekuje vzniklou závadu v mechaboxu, v kombinaci s ASCU Hop-Up komorou zajistí detekci prázdného zásobníku a také úplně mění funkci mechanického přerušovače střelby, takže motorová brzda konečně získává nějaký smysl.

Při upgrade každé AEG je dobré vyměnit původní vodiče za kvalitnější. Ty poznáte snadno – čistá měď nebo měď s pocínováním, dobře ohebný svazek o vysokém počtu pramenů, průřez lanka 1 – 1,5 qmm, ohebná a tepelně odolná silikonová izolace. Někteří technici mají tendenci používat zbytečně silné průřezy vodičů, ale zapomínají, že určovatelem odporu vodiče je hlavně jeho délka – i zde platí, všeho s mírou.

Určitě doporučujeme vyměnit i konektory za kvalitnější a modernější – ideální jsou zlacené typy s menším přechodovým odporem. Modelářské konektory typu T-Dean se staly celkem standardem při upgrade AEG zbraní, neboť zvládají lépe i větší proudy, jsou za příznivou cenu a jsou uživatelsky velmi přívětivé. Zastaralé, ale přesto nejrozšířenější konektory jsou však stále Tamiya a Tamiya mini.

Trendem poslední doby jsou kola revoluční značky SHS se skvělým poměrem kvalita/cena. Výrobce nabízí celou škálu sad - od nejrychlejších převodů, až po nejvíce zpřevodované typy určené na píst s polovičním ozubením. Z takové nabídky si musí vybrat prostě každý, stačí jen správně určit převodový poměr a to dle použité pružiny, baterie a motoru. V naší nabídce naleznete i dražší kola od výrobců Classic Army či Systema.

Někteří lidé si bohužel stále chybně myslí, že s větší zátěžovostí u převodových kol dochází i ke změně materiálu a následně tak k větší životnosti na silnějších pružinách. Není tomu tak, materiál používaný výrobci pro upgrade převody je stále stejný a mění se pouze rozměr jednotlivých kol a počet zubů – tím se určuje převodový poměr.

U AEG jsou pro převod otáček využívaná kola s rovným či šikmým ozubením. Sady se v drtivě většině skládají ze třech kusů samostatných kol. Kola se šikmým ozubením (helical gear) jsou považována za odolnější a tišší neboť zuby jsou drobnější, ale díky šikmosti mají větší styčnou plochu. Jejich nevýhoda je ovšem ve „stranovém posunu“, kdy dochází k axiálnímu zatěžovaní radiálních kuličkových ložisek mechaboxu, což může mít za následek jejich poškození. Šikmá kola je proto nutné instalovat pouze na odolná kuličková ložiska nejlépe o průměru 8 mm a vyšším. Sady s rovným ozubením (flat gear) jsou běžně používané a asi nejvíce rozšířené. Jejich instalace je jednodušší a jsou méně náročná na preciznost vypodložkování.

Jak jsme již uvedli výše, tak volba správného převodu je závislá na reálné tuhosti pružiny, síle/otáčkách motoru a na používaném akumulátoru. Vždy doporučujeme skládat sestavy tak, aby bylo dosaženo „zdravé kadence“, tj. cca 14 - 20 ran/sekundu. Nižší a vyšší kadence - nežli doporučená - je pro každou AEG zbraň potenciálně nebezpečná a znamená významnější opotřebovávání vnitřních dílů. I přesto je však u některých zákazníků kladen velký důraz na vysoké kadence střelby, neboť jim to zajistí větší palebnou výkonnost jejich zbraní.

Jak již název napovídá, tento dílek spolu s pružinkou zamezuje nechtěnému vypuštění kol po ukončení výstřelu. U západky hrozí odštípnutí její hrany, ale častějším problémem je prasknutí pružinky, která ji přitláčí na kuželové kolo.

Malý dílek kulatého nebo kapkovitého tvaru z kovu či nylonu. Delayer jako díl, který se nacvakává na pístové kolo, není nijak namáhaný, takže jeho nejdůležitější vlastností je hlavně tvar. Tvar vačky spolu s tvarem praporku na ramínku podavače ovlivňuje chod trysky a dobu jejího setrvání v hop-up komoře respektive dobu „otevření“ komory. Jeho použití většinou vyřeší problém se špatným podáváním zásobníků při vyšší kadenci zbraně.

Plastový dílek, jenž pohybuje tryskou v komoře. Chod v drážkách mechaboxu směrem dopředu obstarává většinou tažná pružinka a natažení dozadu zajišťuje praporek ramínka napojený na pístové kolo. Pokud se tryska v komoře nehýbe/nepodává a kola se stále točí, je s velkou pravděpodobností problém právě v tomto dílu nebo jeho pružince. Pro každý typ mechaboxu je většinou specifický tvar a délka ramínka.

Běžná airsoft zbraň standardně obsahuje 6 ks radiálních ložisek, která slouží k uložení osiček kol v připravených otvorech na mechaboxu o průměrech 6 - 9 mm dle typu skeletu. Ložiska se kromě rozměru dělí na klasická kluzná pouzdra (z různých typů kovů či nylonu) a na ložiska kuličková, která mají menší valivý odpor. Jejich nevýhodou je však menší mechanická odolnost a jejich poškození hrozí zejména u menších typů ložisek (průměr 6, 7 mm) a na silnějších pružinách a šikmých převodech.

Gumiček je na trhu opravdu velké množství v různých kvalitách, vlastnostech a cenových kategoriích. Co výrobce to nepatrně jiné vlastnosti, rozdílné rozměry či použitý materiál. Důležitým faktorem může být i tvar přítlačného hrbolku, či velikost a materiál přítlačného válečku. To vše má z velké míry vliv na výkon, stabilitu výkonu, míru hop-up efektu apod. – v konečném důsledku tedy i na přesnost a soustřel.

Tento „spotřební“ dílek je nasunutý na vnitřní hlavni v hop-up komoře. Špatnou volbou gumičky či nevhodnou instalací lze úplně jednoduše ztratit i více než 10 m/s z výkonu zbraně. Žádný zodpovědný technik Vám předem nedokáže říci, jaká gumička bude nejlepší pro konkrétní zbraň a upgrade. Je třeba otestovat několik gumiček a ponechat tu nejvhodnější.

Gumičku je vhodné pravidelně měnit, nejlépe vždy po každé sezóně. Její materiál se opotřebovává, stárne a tím ztrácí své vlastnosti. V případě že se mění vnitřní hlaveň, tak je většinou dobré či nutné vyměnit i hop-up gumičku.

Tento poměrně důležitý díl spojuje mechabox s hlavní a napojuje se na podavač kuliček ze zásobníku. U některých zbraní, a to i v případě rozsáhlejšího upgrade, je dostačující ponechat původní komoru. Častokrát je to dle našich zkušeností lepší volba, nežli riskovat s výrobky neprověřených značek, kde není jistá kompatibilita, což může způsobit i neřešitelné problémy.

Nejčastěji se výměna komor provádí u zbraní typu M16/M4, kde se nahrazují původní plastové komory za kovové (slitinové odlitky nebo CNC obrobky z duralu). Díky tomu může dojít k zapření čela mechaboxu o komoru, čímž se oddálí jeho možné prasknutí. Tato, již v dnešní době standardní úprava, má za následek i zamezení odskakování komory při střelbě a tudíž je výsledný výkon zbraní mnohem stabilnější. V našich vyladěných sériích Custom se velice osvědčily právě komory od výrobce SHS.

Komory se často mění i u zbraní série AK. Není to však tak jednoduchá „operace“ jako u modelů série M16/M4, ale stále je to méně problematické, nežli u ostatních airsoftových replik. Výměnou komory se dá získat, ale i daleko více ztratit.

Motorek je v podstatě hlavní hnací silou každé airsoftové elektriky. Díky němu se AEG zbraně nemusí nikde natahovat a pro výstřel tak stačí jednoduše mačkat spoušť v režimu „semi“ či „full auto“ s poměrně vysokou kadencí. Tyto stejnosměrné elektromotory nejčastěji využívají pro pohon NiCd a NiMH nabíjecí akumulátory různých kapacit o napětí 7,2V - 12V nebo pak modernější Li-Pol baterie ve variantách 7,4V - 11,1V. Díky nim se motorek roztočí a může svůj krouticí moment přenést z pastorku na osičce k dalším převodům v mechaboxu.

Osičky motorů se dělí dle průřezu na kulaté „O“, kde se pastorek většinou lisuje a na půlkulaté „D“, kde je pastorek jištěn malým červíkem na imbus. Motory se dělí na tři základní typy dle délky osičky a poté samozřejmě dle svých parametrů na základní, vysokootáčkové, zátěžové, extrémně silné apod.

Mezi některými lidmi koluje milná představa, že delší motorek je silnější, než třeba krátký. Logicky tomu tak není, protože rozdíl v délce je pouze u samotné osičky. Vhodná volba délky motoru je závislá na daném typu zbraně a volba jeho parametrů na způsobu určení, konečné konfiguraci celé vnitřní sestavy a využívaném zdroji.

Jeden z dalších drobných dílků, který v podstatě nepodléhá opotřebení vlivem síly pružiny. Základní přerušovač je kovová součástka sloužící k nadzvedávání/rozpojování jezdce kontaktů. Při správné funkci se tak děje jednou za otáčku pístového kola v případě, že je režim střelby „semi“.

V případě že někdo preferuje střelbu v režimu jednotlivě, tak doporučujeme instalovat ocelový přerušovač a provést úpravu jezdce spouště, která spočívá v jeho zesílení. Jinak se dotyčný může připravit na to, že časem přestane režim „semi“ fungovat úplně, neboť přerušovač a jezdec kontaktů budou opotřebeni natolik, že ztratí potřebný chod. Pro opravu se bude muset zakoupit tento malý díl společně s kontakty a „semi“ opět odladit, což je práce časově velmi náročná.

Plochý plastový díl na vnější straně mechaboxu má za účel přenášet „pohyby“ od přepínače režimu střelby na výše zmíněný přerušovač. Dílek opět není nijak významně namáhaný a jeho výměna je ojedinělá. Pro každý typ mechaboxu je většinou specifický tvar a délka kulisy.

Mechabox, skelet, gearbox, klec, převodová skříň či jednoduše mech. Tyto a další názvy označují jeden a tentýž díl. Výměna mechaboxu je asi nejsložitější servisní úkon u AEG. Jde v podstatě o hlavní schránku, do které se postupně musejí přeskládat nebo dodat všechny potřebné díly, aby byla zaručena správná funkce AEG zbraně. Standardní mechaboxy se značí číslem či typem dle názvu zbraně, pokud jde o méně rozšířený či specifický tvar. Každý z mechaboxů má jiné rozměry a využívá i svoje specifické díly.

Z 99% jsou mechaboxy kovové a to většinou ze slitiny ZnAl, nebo ty pevnější jsou z obráběného leteckého hliníku na CNC strojích. Některé typy mechaboxů mohou být při silnějších pružinách odolnější, než jiné, což je dáno hlavně typem nebo množstvím materiálu v přední nejvíce exponované části.

Otázka zda vyměnit samotný mechabox nebo ne, je jednou z těch zásadních, při vysokém upgrade zbraně. Možnost dostupnosti kvalitního a odolného mechaboxu by měla být brána do úvahy i při počátečním výběru zbraně. Některé zbraně, u nichž to konstrukce umožňuje, jsou již od výroby osazeny mechaboxem odolným, který zvládne i silné pružiny, ale bohužel u většiny zbraní toto neplatí. A tak dostupnost kvalitní náhrady je někdy základním parametrem pro výběr zbraně vhodné na upgrade.

Otázka výměny hlavně za přesnou, by měla patřit k základním aspektům upgrade každé AEG. Na trhu je nabízeno mnoho typů hlavní, lišících se jak vnitřním průměrem (6,01 – 6,04 mm), délkou (110 – 650 mm), tak i použitým materiálem, povrchovou úpravou a určitě i konečnou cenou.

Při výběru hlavně neberte prosím v potaz pouze vnitřní průměr a co nejnižší cenu, protože toto není určitě ta správná cesta k úspěchu. Pokud chcete bezkonkurenční kvalitu, tak Vám můžeme nabídnout i nejlepší variantu na trhu, a tou jsou bezesporu nerezové hlavně japonské značky PDI.

Menší vnitřní průměr hlavně vždy logicky znamená zvýšené nároky na kvalitu kuliček. Není totiž neobvyklé, že při použití špatných (většinou nejlevnějších) kuliček dochází k častým zásekům v hlavni a někdy i ke zničení dalších dílů ve zbrani. Proto vždy doporučujeme používat kvalitní a prověřené kuličky BLS, neboť s nimi máme nejlepší dlouholeté zkušenosti i na nejmenších průměrech hlavní.

Jaký je účinek přesné hlavně můžete vidět na následujícím obrázku, ze kterého je patrné, že ze základní hlavně může kulička vylétnout s vysokou odchylkou od osy hlavně, ale u přesné hlavně je tato odchylka minimalizována.

Je nesporné, že účinek precizní hlavně na přesnost střelby je vyšší u kratších délek hlavní, než u delších (400 mm a více). Důvodem je to, že v základní krátké hlavni nemá kulička možnost stabilizovat svůj směr tak dobře, jako v té delší.

Nezapomeňte prosím, že každá hlaveň se musí pravidelně čistit, protože jinak Vám nepomůže její přesnost, použité materiály ani sebelepší střelivo.

Stále častěji se setkáváme s požadavkem zákazníků na instalaci delší vnitřní hlavně. Možná je to i věc vizuálního vzhledu, protože někomu se může více líbit kratší karabina osazená tlumičem, než dlouhá puška v továrním provedení. Delší vnitřní hlaveň znamená vyšší přesnost i delší dráhu na akceleraci kuličky, tím pádem dojde ke zlepšení střeleckých vlastností zbraně.

Hlavně se různě protahují přídavným tlumičem hluku výstřelu, nástavcem vnější hlavně nebo se využívá volný prostor v kompenzátoru. V prvních dvou případech nebývá prodloužení hlavně žádný problém. V druhé variantě však nejprve musíte zjistit, jakým způsobem je hlaveň v přední části uchycena. Protože někdy je nutné odvrtat větší otvor v tlumiči výšlehu a teprve poté jím lze protáhnout hlaveň.

Další úskalí prodloužení hlavně spočívá v objemu vzduchu, který je schopen dodat válec do hlavně. V případě, kdy objem základního válce nestačí na vystřelení kuličky z hlavně, dojde k přibrždění kuličky o její stěny. V lepším případě se pouze sníží úsťová rychlost kuličky, ale v horším případě je střelba dávkou velice nestabilní a špatná.

Pokud tedy uvažujete o prodlužování hlavně, tak si vždy předem zjistěte, zda zamýšlený typ hlavně se používá ve zbrani se stejným válcem, jako je v té Vaší. Objem válce určuje zejména poloha a počet otvorů v jeho těle. U Bore Up setů je to i jeho vnitřní průměr.

Již léta je v povědomí airsofťáků to, že nejvhodnější články pro vysoké proudové odběry (ty vyžadují i AEG zbraně) jsou pouze ty, které jsou založené na technologii NiCd. Vývoj NiMH článků však natolik pokročil, že se na trhu vyskytují špičkové NiMH akumulátory, které s přehledem překonávají klasické NiCd akumulátory. V posledních letech je patrné, že technologie NiCd je na překotném ústupu a časem zcela jistě vymizí.

V AEG zbraních se používají stejnosměrné elektromotory poháněné nejčastěji již zmiňovanými NiCd/NiMH nabíjecí akumulátory o napětí 7,2V - 12V nebo poté modernějšími Li-Pol ve variantách 7,4V - 11,1V. Každý z typů akumulátorů má svoje výhody i nevýhody, takže vhodnost použití je různá.

Při výběru baterie tedy záleží jak na konfiguraci celé sestavy, tak na tom jak jste dále omezeni vnitřním prostorem pro uložení potřebného akumulátoru. Puška s pevnou pažbou má obvykle více úložného místa, než třeba AK se sklopnou ramenní opěrkou. I v dnešní době se stále naleznou jedinci, kteří řeší uložení akumulátoru externě. Toto řešení je podle nás v době velkého množství typů a tvarů akumulátorů naprosto zbytečné, vizuálně nehezké, nepraktické a i nebezpečné.

Pokusíme se stručně shrnout základní vlastnosti různých typů nabíjecích akumulátorů. Precizní a podrobná doporučení vydají na celý nový článek, který se již chystá.

NiCd – výhody žádné / nevýhody samé... to bylo jednoduché :)

NiMH – vysoká kapacita, relativně tvrdý zdroj (malý vnitřní odpor, hlavně u vysokých kapacit), mechanicky odolné, nenáročné na péči, šetrné ke zbrani / špatný poměr objem + hmotnost vs. kapacita v porovnání s Li-Pol, při silných pružinách nevyužitelná kapacita článků, velké samovybíjení

Li-Pol – reálně 100% využitelná kapacita i u silných pružin, velmi tvrdý zdroj, cena, bez samovybíjení / malá mechanická odolnost, náročné na péči, velmi náchylné k poškození vlivem přebíjení a podbíjení, větší opotřebovávání motoru a zatěžování zbraně

V nabídce našeho eshopu nalezte širokou škálu akumulátorů od různých značek. Asi nejoblíbenější značkou baterií je VB Power, která vyrábí akupacky různých tvarů i parametrů. Jde o velice tvrdé články s malým vnitřním odporem dovezené přímo od výrobce za bezkonkurenční cenu.

Závěrem dvě upozornění.

1) Mějte prosím na paměti, že příliš velké napětí akumulátoru, znamená vysokou kadenci, která může předčasně opotřebit píst, kola v mechaboxu nebo motorek. Kadence zbraně musí být „zdravá“ viz. text výše.

2) Honba za vysokým „C“ u Li-Pol baterií je u AEG zbraní hloupá. Například v různých diskuzích se dočtete, nebo Vám konkrétně poradí silnou Li-Pol s co největším vybíjecím proudem (počtem „C“). V praxi to však znamená to, že u akumulátoru s vysokým „C“, dochází k mnohem většímu jiskření mezi uhlíky motoru a komutátorem (pokud máte elektronické spínání s motorovou brzdou, tak si to vynásobte ještě dvakrát). Motorek tedy mnohem více trpí a jeho životnost je podstatně nižší, nežli při použití baterie s rozumnou tvrdostí respektive s rozumným „C“. Dále vysoká tvrdost článku způsobuje prudké roztáčení kol a natahování pružiny, což se zaručeně podepisuje na životnosti ozubených kol a pístu. Proto je vždy nejlepší pořizovat adekvátní typ s ohledem na sestavu dílů ve zbrani - tedy ani slabý, ani moc silný akumulátor.

Při upgrade Vaší zbraně mějte vždy na mysli, že každý výrobce konstruuje své výrobky na maximální životnost se základními díly a to zejména se základní pružinou (i když u některých čínských značek lze o tomto oprávněně pochybovat). Pokud se pustíte do instalací silnějších pružin, tak vždy musíte počítat s určitým rizikem a možnými náklady, které může přinést poškození přetěžovaného dílu.

Životnost zbraně s výkonným upgradem bude vždy nižší, než životnost zbraně se základní pružinou. Mnohdy je lepší instalovat do zbraně pružinu o řád slabší, ale vylepšit vzduchotechniku zbraně. V tom případě získáte stejný výkon, ale více šetříte díly v mechaboxu, motorek i akumulátor.

Zvyšování výkonu u airsoft zbraní je obdoba „tuningu“ u závodních vozů. Pokud chcete jezdit na prvních místech, respektive mít extrémně vysoký výkon, dostřel a palebnou sílu, tak Vás to bude něco stát a i přes to se občas přihodí, že nedojedete do cíle. Také je důležité respektovat základní pravidla používání a pravidelně servisovat. Jste-li sváteční střelec, tak se zaměřte spíše na posilování životnosti Vaší zbraně, nežli na vysoký výkon.

Myslete na to, že žádný domácí kutil nemůže mít takové zkušenosti a zázemí jako profesionální a kvalitní servis, kterým prochází denně několik zbraní s různě složitými opravami nebo upgradem. Ano, to je třeba i ten náš :).

Doufáme, že Vám tento článek přinesl něco nového. Snad trochu přispěl k lepšímu povědomí ohledně problematiky upgrade AEG a využívaných dílech. Je pravděpodobné, že jsme nemuseli dostatečně podchytit všechny aspekty upgrade, takže článek může být dodatečně doplněn. V případě, že narazíte na oblast, která není dostatečně nebo jasně popsána, tak nás prosím informujte prostřednictvím komentářů k tomuto článku nebo přímo na mailu servis@airsoftguns.cz, kde Vám také rádi poskytneme další informace a doporučení přímo pro upgrade Vaší konkrétní zbraně.