Šílená airsoftová bitva

Srdce mi buší. Z vysílačky křičí někdo mé jméno a něco v tom smyslu ať už střílím. Všude kolem je hrozný řev a hluk, rozrývaný jekotem automatických AEG zbraní s čerstvě silnou baterkou...

Do příkopu, ve kterém sedím schoulený a vyčkávám až se situace malinko zklidní, abych nedostal zásah jen jak vystrčím hlavu, padají projektily, jeden za druhým jako povodeň. Málem napětím upadám do komatu, když v tom cítím u hlavy dopad střel a na můj obličej dopadá prach, rozvířen nárazem nepřátelské palby.

Odhodlaně se rozhoduji k akci. Kde je ksakru ta M16ka co mi ležela u nohou? Vždyť jsem jí měl připravenou k boji! No nic, nešikovně a nervózně otevírám kapsu se sekundární zbraní. Zlatý Glock 17L je moje poslední naděje. Pevně ho uchopím do ruky a vyčkávám až přijde ten správný čas.

Rozhodl jsem se k akci. Prudce se otáčím k místu bojiště a jemně nahlížím pres okraj příkopu, jaká je situace. Vidím že můj tým je dokonale odrovnán a většina se plazí s ránou od střely na místo shromaždiště mrtvých. Do hlavy se mi vlila silná zlost a hněv ovládl můj mozek. Vidím rudě, při pohledu na nepřátele, kteří bezohledně kosí mé kamarády. Jednoduše už mi to nedá. Já s tím musím něco udělat!

Moje nohy jako by dostaly křídla. Vyskakuji z příkopu snad výš než jelen by kdy dokázal. Při dopadu ještě dobíjím manuálně Glocka, připraven se pomstít. V zápětí po provedení asi 2 kroků cítím palčivou bolest v zádech, kvůli ní padám na zem do prachu jako pytel mouky. Stihl jsem se však jestě ohlédnout. Byl tam jeden z nepřátelského týmu Wolfs, čekající pouze až udělám hloupou chybu. A dočkal se. Dopadem na zem ztrácím vědomí a dál už si pamatuji pouze výbuchy granátů podomácku vyrobených a smršť kulí dopadajících všude kolem.

Někdy se hra stává skoro realitou. Ale je to opravdu to, co chceme? Nehrajeme airsoft proto, že si pouze "hrajeme"?

Dejvino

Komentáře

Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé. Přihlásit se

16.08.2019 Malý airsofťák

Jan Vlášek

Hustý místo. Rád bych věděl kde se to Nachází.