AK 47-Beta Spetsnaz

13. 02. 2003

Dlouho jsem si vybíral z pestré nabídky elektrických airsoftových zbraní od firmy Tokyo Marui. Jednou mi však před oči skočila fotka se zbraní AK 47-Beta Spetsnaz a bylo rozhodnuto...

S nervozitou jsem očekával balík a jednoho dne konečně přišla polystyrénová krabice s masivním papírovým víkem, na kterém bylo spousta, převážně ruských, nápisů a obrázek samotné zbraně. Uvnitř se skrývá již složené "ákáčko" se zasunutým zásobníkem, vytěrák na hlaveň, klíč k redukci předního mířidla, 250 kusů kuliček a v mém případě přiobjednaný akumulátor 8,4V/1700mAh a nabíječka.

První věc, která vás napadne při uchopení zbraně je, že to někdo v Japonsku udělal přesně pro vás. Je taková bytelná a řekl bych "z jednoho kusu". Nikde nic nevrže a neviklá se a vy nemáte obavy, že byste ji mohli někde zlomit. Svůj podíl na tom má i vlastní délka zbraně, která činí pouze 711 mm a celkem hojné zastoupení kovu. 2 750g těžká zbraň je velmi dobře vyvážená a je poznat, že o ergonomii někdo přemýšlel dříve než výrobek opustil továrnu. Samotné povrchové zpracování je na velmi vysoké úrovni.

Plastová pažba, která je tvarově shodná s typem 47-S, je vyvedena v matné černi a je skutečně pěkná. Pouze jsem při prvním pohledu silně pochyboval o tom, zda se do ní vejde tak veliký akumulátor. Avšak zázraky se dějí a ta "velká baterka" tam padne jako ulitá.

Věcí která docela potěší je sériově dodávaný zásobník na 250 kulí, který není tak dlouhý jako na AK 47 a AK 47-S a proto se se zbraní velmi dobře střílí v leže. Má to však i jednu nevýhodu. A to, že motorek EG 700 ve spolupráci s mechaboxem verze 3 uděluje zbrani kadenci 750 – 850 kuliček za minutu a tím pádem je oněch 250 kulí docela rychle rozházeno po okolí.

A teď k samotné střelbě. Po vložení akumulátoru do pažby a naplnění zásobníku stačí odjistit zbraň. Pojistka má tři polohy (safe, auto, semi) a nachází na pravé straně, na což je třeba si zvyknout. Seřizování Hop-Up mechanismu najdeme též napravo, a to v okýnku kterým u ostré verze opouštějí zbraň prázdné nábojnice. To je chráněno krytkou,která po zatažení dozadu drží ve své poloze a vy můžete pomocí kolíčku upravit parabolickou křivku po které kulička dopadá na zem. Seřizování je snadné a dá se provádět i v rukavicích. Já jsem za téměř arktického počasí (-5°C), při střelbě 0,25g kuličkami, strefoval 8 z 10ti ran strom o tloušťce průměrného člověka na vzdálenost 55 metrů. Což je při délce hlavně 230 mm velmi dobrý výkon. Svou zásluhu na tom mají jistě i mířidla, která se podobají těm na vzduchovkách a není problém zacílit i za zhoršené viditelnosti. Přední mířidlo je spojeno s hlavní závitem a dá se pootáčením výškově nastavit. Nevýhodou je nemožnost připevnění optiky či kolimátoru (teda aspoň já jsem nikde montáž neviděl, ale na těch 60 metrů je to podle mě zbytečná investice).

Technická data:

Celková délka	711 mm
Hmotnost s akumulátorem a plným zásobníkem	2750 g
Délka hlavně	230 mm
Úsťová rychlost projektilu	90 m/sec
Kadence (8,4V)	750-850 kulí/min

Zbraň se díky své velikosti a výkonu skvěle hodí na CQB, ale nezalekne se ani boje na otevřených prostranstvích, kde osloví nepřítele s razancí a velikou silou. Osobně bych řekl, že je to velmi povedený kousek od Marui a jistě si najde mnoho oblíbenců. Já jsem kouzlu této zbraně již zcela propadl.

Oťas