Radiostanice PMR 446, aneb jak na to?

09. 11. 2006

V poslední době se stále více můžeme setkat s vysílačkami PMR. Proč by také ne, když jsou dostání už i v hypermarketech. Je však důležité si pamatovat, že i když tyto radiostanice seženete v leckterém hračkářství, tak to není v žádném případě hračka...

PMR (Private Mobil Radio) se staly doslova hitem. Jejich jednoduchost, dostupnost, nízká cena a celkem slušná výkonnost při malých rozměrech z nich dělá "vysílačku pro všechno" a airsoft nevyjímaje.

Komunikace na tomto pásmu probíhá zcela zdarma a tak spousta lidí z toho vyvozuje, že si můžou dělat na pásmu co chtějí, což není vůbec pravda. Provoz na tomto pásmu se řídí Generální licencí (GL-3/R/2000), kterou Český Telekomunikační Úřad přijal v září roku 2000. Jedná se o ujednání, které je téměř shodné v celé Evropské Unii, takže tyto vysílačky můžete používat skoro bez omezení na celém starém kontinentu. Jen zřídka má některý stát výjimku (např. ve Francii se myslím nesmí používat 1. a 2. kanál).

Tím, že si vysílačku koupíte, se z vás vlastně stává radioamatér bez zkoušek. Je dobré se proto alespoň trochu seznámit s některými částmi GL, aby jste se pak náhle nedivili, když vás někdo chytí za ruku na nedovoleně upravené vysílačce.

Dalším důležitým "dokumentem" jsou nepsaná pravidla radiokomunikace, na která se také velice často zapomíná. Musím však uznat, že při akcích se tyto pravidla moc často neporušují – to už spíš při používání doma. Dříve než se u nás objevili PMRka, tak si radioamatéři užívali jen CB (Citizen Band – občanské pásmo). Tyto vysílačky jsou celkem velké a pracují na frekvenci okolo 27 MHz (High Frequncy – Krátké vlny – KV – vlnová délka okolo 15 m).

Z toho plyne hlavní výhoda PMR radiostanic. Jejich vlnová délka je okolo 70 cm, což prakticky znemožňuje možnost atmosférického rušení a i s poměrně malým výkonem stanic je možné navázat spojení na velkou dálku při podmínce přímé "viditelnosti". Problémem je malá ohebnost vln (ze základní školy víme, že vlna obchází překážky srovnatelné s její vlnovou délkou), takže každý panelák či kopec v cestě je okamžitě znát na kvalitě spojení. Ovšem tyto vlny mají také úžasnou schopnost se všelijak odrážet, takže například v údolí se spojíte téměř kdykoliv a kamkoliv, ale na úkor kvality přenosu.

Na otázku "Jaký je dosah?" tedy neexistuje jednoznačná odpověď. Vždy to velice závisí na terénních podmínkách – v husté městské zástavbě to může být 500 m, v hustém lesním porostu 1-2 km. Naproti tomu z kopce na kopec jdou navázat překvapivě dlouhá spojení, dokonce mezi rádioamatérama existuje soutěž v navázání nejdelšího kontaktu bez upravených PMR, takzvané DX (rekord drží Španělé s 326km, s poupravenými stanicemi se povedlo dokonce spojit mezi Velkou Británií a Holandskem na vzdálenost 536km!).

Právě velká náchylnost ztrácení signálu přes překážky vede k nejčastějšímu konfliktu GL. Proti tomu jde bojovat dvěma způsoby – buď zvýšíte výkon, nebo vyměníte anténu. Na internetu existuje spousta návodů jak si vyrobit svojí směrovou anténu, ale přesně tyto případy jsou zmiňovány v GL – "Výkon je omezen na 0,5W, anténa je neoddělitelná a nesmí se používat externí". Tím máme utrum (oficiálně). Ale pravdou je, že pro airsoft nám dosah na 2 km bohatě stačí. Většinou se používají jen jako komunikace uvnitř družstva, maximálně mezi fireteamy. Na vyšší úroveň komunikace už nejsou moc vhodné vzhledem k potřebnému dosahu a lehkému odposlechu.

GL povoluje provoz pouze na osmi kanálech. V některých případech se můžete setkat i s deseti či dvanácti kanálovými vysílačkami, ale ty asi u nás nekoupíte, pouze v zahraničí, kde je povolen provoz na těchto kanálech. Každý kanál má svojí frekvenci, které jsou následující:

1. kanál – 446,00625MHz
2. kanál – 446,01875MHz
3. kanál – 446,03125MHz
4. kanál – 446,04375MHz
5. kanál – 446,05625MHz
6. kanál – 446,06875MHz
7. kanál – 446,08125MHz
8. kanál – 446,09375MHz

Tyto frekvence zde uvádím, protože když si koupíte nějakou vysílačku v zahraničí (spíš v zámoří), tak si zkontrolujte na jakých frekvencích má jednotlivé kanály. Pokud se vám nebudou shodovat čísla frekvencí, tak se na zdejších PMRkách nedomluvíte. Také si všimněte jak je tato frekvence "napráskaná" – rozdíl mezi kanály je pouhých 12,5 kHz.

PMR jsou určeny k volnému použití široké veřejnosti, takže v některých místech (hlavně ve městech) může být na kanálech dost těsno. Zkuste si vylézt na nějaký kopec poblíž Prahy a uslyšíte jeřábníky, geodety, rodiny na výletech a řvoucí mimina (u těch šílenců co používají PMR jako chůvičku. Na kanále by totiž neměla vysílat více než jedna radiostanice, protože při příjmu více stanic se toho moc nedovíte. Proto na mnohých radiostanicích jsou funkce subtónů (CTCSS), či jiných kódů (DCS), které vám kanál rozdělí na jednotlivé skupiny.

CTCSS funguje tak, že pokud navolíte některý z 38 subtónů, tak vaše radiostanice současně do vaší řeči přidává tón o nízké frekvenci, které neslyšíte (67 - 254,1 Hz mají subtóny a přenášená řeč má 300 Hz - 3 kHz), a tak radiostanic, která má aktivní selektivní volbu je registruje a vpustí jen ty hovory, které mají stejný subtón, na který je nastavena. Zde si musíte dát pozor, protože někteří výrobci nedodržují přesně frekvence subtónů a může se stát, že subtón 21 odpovídá subtónu 22 na radiostanici jiného výrobce (ale stává se to zřídka).

Dále nezapomeňte, že radiostanice, která nemá CTCSS selektivní volbu, nebo jí nemá aktivovanou slyší veškerou komunikaci na kanále. DCS má stejný význam (jen nefunguje na principu analogových subtónů, ale na digitálních kódech), ale rozdělí kanál na 83 skupin.

Moderní radiostanice mají nepřeberné množství funkcí, které se snad nedají ani najednou požít. Navíc se zdá, že někteří výrobci dávají stále nové názvy již známým funkcím a chaosu ještě přispívá také chybný překlad manuálů. Zde bych vám chtěl představit hezký seznam funkcí (i s katalogem radiostanic s popisem) najdete na webu http://www.cbradio.cz. Myslím ale, že ty nejdůležitější funkce člověk pochopí sám, když má radiostanici v ruce.

Při zkoušení vaší radiostanice se vám může celkem jednoduše stát, že navážete spojení s nějakým radioamatérem, proto by bylo dobré si říci pár věcí, jak komunikovat mimo akce, kde je to jen samé "roger, roger that!" :-)

Bylo by dobré si objasnit jen ty nejdůležitější pojmy, které jsou většinou zataženy do pásma PMR radioamatérama a nemají příliš velký význam (v případě malé vzdálenosti spojení), přesto můžou některé věci ulehčit. První věcí se kterou se setkáte je "volačka", tedy jakési jméno. Tím se setká většina z nás už v airsoftu, kde se dávají volací jména podle fonetické abecedy a popřípadě čísla. Radioamatéři používají kombinaci přezdívky a města odkud pocházejí. Pokud jsou mimo své bydliště, tak se za volačku přidá slovo "portable" a místo kde se nachází, takže vždy víte, kde se nachází protistanice (např. "Adam Praha 2 portable Žebrák" – víte že "Adam" z Prahy dvě vysílá ze Žebráku).

Dalším velice efektivním způsobem zjišťování polohy jsou takzvané lokátory – celý svět je rozdělen do obdélníků, které se dále ještě dvakrát dělí. Vzniká tím jakási souřadnice, která má výhody ve hrubém výpočtu vzdáleností a směru jednotlivých stanic. Velice podrobný popis lokátorů a jejich použití najdete na stránce http://www.volny.cz/cb16/lokator.htm, kde je i aplikace na určení vašeho lokátoru ze zeměpisných souřadnic.

Před zahájením vysílání je dobré si zjistit, zda již někdo na kanálu nevysílá, abychom se vzájemně nerušili. Stačí pár minutek otevřít Squelch vaší stanice (šumová brána – při zamčení vpouští pouze dostatečně silné signály, takže vám stanice stále nešumí a spustí se jen při hovoru, ale některé slabé hovory může ignorovat), vypnout DCS nebo CTCSS a poslouchat zda již není kanál obsazen, popřípadě se zeptat "Je na kanále volno?". Je vždy nepříjemné pokud někomu přerušíte dálkový hovor jen kvůli bezohlednosti.

Pokud potřebujete nutně vysílat (např. v případě ohrožení), nebo se jen chcete zapojit do diskuse již probíhající na kanále, musíte počkat až některá ze stanic domluví a rychle v pauze plácnout slovo "break" do éteru. Poté by vás měla některá z protistanic vyzvat slovy "Pojď breaku." nebo "Breaku mluv." a pak teprve můžete vysílat. Pravidlem je, že si všichni kolegiálně tykají.

Další hezkou pomůckou jsou takzvané Q-kódy, které urychlují komunikaci, pokud je znáte. Je jich celkem velké množství (jdou bez problémů najít na internetu) a jsou spíše jen pro zapálené radioamatéry, kteří se je naučí s radostí, nicméně je dobré o nich vědět.

A na závěr samozřejmě pár slov ke slušnému chování při vysílání. Nikdy, ale nikdy nemluvte neslušně a nikoho neurážejte. Je to zbytečné a jen tím kazíte radost z vysílání ostatním. Také nezapomínejte, že váš hovor slyší kde kdo a proto nesdělujte důvěrné informace přes vysílačky. Velice problematické je, že spousta lidí používá tyto vysílačky jako elektronické chůvičky na hlídání dětí. Rodiče by si měli uvědomit, že PMRka není zrovna to pravé (nehledě na malou citlivost VOXu – aby se sepnul tak to už dítě musí opravdu řvát hodně), protože pak pláč dítěte slyší celý kanál. Navíc batole jen těžko naučíte zjišťovat volný kanál a na případný "break" taky nereaguje :-( Radši kupte opravdovou chůvičku, která má dostatečně citlivý VOX a menší výkon, takže bude rušit jen v malém okruhu.

Příkladem sabotované snahy radioamatérů obyčejnými blbci je zavést 7. kanál PRM jako nouzový (podobně jako u CB takto funguje 9. kanál), který by sloužil v případě ohrožení a katastrof. Bohužel zde někteří lidé dokázali, že si svobodu jakou jim PMR pásmo přináší vůbec nezaslouží a zcela vědomě zde vysílají.

Celá budoucnost PMR pásma je založená jen na vzájemné toleranci, respektu a dodržování těch nejzákladnějších pravidel slušného chování. Je jen na nás uživatelích, jak se bude tato situace dál vyvíjet a já věřím, že těch, které baví do éteru plácat jen nadávky bude ubývat. Jen tak může sloužit pásmo sloužit všem, bez ohledu na jejich různé zájmy.

Nydrleon